DOBRÁ ČAJOVNA

 

O Čaji

 

Základní pravdy o čaji

„Čaj je umělecké dílo a potřebuje uměleckých rukou, aby vyšly najevo jeho nejvznešenější kvality. Existuje dobrý a špatný čaj, stejně jako existují dobré a špatné obrazy. Neexistuje žádný návod, jak připravit dokonalý čaj, stejně jako nejsou žádná pravidla pro vytvoření Tiziana či Sessona. Každá příprava lístků má svoji individualitu, svoji jedinečnou spřízněnost s vodou a teplem, své archetypy, své vlastní metody vyprávění příběhu. Musí vždy obsahovat opravdovou krásu.”

„Čaj nemá aroganci vína, sebevědomí kávy ani uculující se nevinnost kakaa.”

„Kult čaje je založen na obdivování krásy uprostřed běžných událostí všedního dne. Skrývá v sobě čistotu a harmonii, tajemství vzájemné shovívavosti a romantiku společenského řádu. Je v zásadě uctíváním Nedokonalého, stejně jako jemným pokusem o dovršení čehosi možného v onom nemožném, které známe jako život.”

Kakuzo Okakura

   

Čaj v Čechách

Přesné údaje o tom, kdy se čaj objevil ve střední Evropě chybí. První dochované písemné zmínky se objevují až v třicátých letech 18. století a není z nich patrno, zda byl čaj dovezen z východu, tedy z Ruska či ze západu. Vzhledem k faktu, že v této oblasti zakotvil a ujal se název „Čaj”, dá se předpokládat, že kontakty s východem byly časté.

Rok 1908 se stal významným mezníkem v historii čajovnictví. Na pražském Výstavišti byla u příležitosti Jubilejní výstavy obchodní komory postavena na popud cestovatele Joe Hlouchy japonská čajovna. Ta byla poté přemístěna za vydatné podpory ing. Václava Havla, děda ex. presidenta Václava Havla do prostor Paláce Lucerna a dostala název Yokohama.

Neočekávaný úspěch a velice pozitivní přijetí čajovny Yokohama veřejností se staly výzvou pro obchodníky, aby se začali dovozem čaje zabývat intenzivněji. Jedním z nich byl i velkoobchodník Zdenko Nikolau, který nabízel obchodníkům „jakéhokoli množství čaje z velkoobchodních skladů v Terstu”. Na podporu své čajové kampaně začal vyvíjet v té době ojedinělou a z dnešního pohledu i nadčasovou marketingovou aktivitu a tou je vydávání časopisu „Přítel čaje”.

Kontinuita kultury dovozu, prodeje a pití čaje byla ve Střední Evropě v průběhu první poloviny 20. století zpřetrhána dvěma světovými válkami, nástupem komunismu v 50. letech a následně okupací Sovětskými vojsky v roce 1968.

Nad zemí, která byla v historii označována jako „Bohemia” zavládlo na dlouhých 40 let období čajového temna.

Lidé se sdružovali do nejrůznějších polooficiálních organizací. Pod rouškou amatérské zájmové činnosti se pak scházeli v bytech či konspirativně zamluvených saloncích restaurací, předávali si necenzurované informace a pili čaj.

Pití kvalitního listového čaje v kruhu nejbližších přátel, se v této době stalo symbolem svobody!

Zlom nastal v roce 1989, kdy s příchodem „Sametové revoluce” došlo k uvolnění veškerých omezení. Trh čajem však byl zaplaven z větší části málo kvalitním zbožím. Pod křídly těch nejznámějších čajových firem byl dovážen většinou čaj starý a podřadných druhů, tedy takový, který by si v zemích „západních” jistě nikdo nekoupil.

Toto zmatené období porevoluční euforie s sebou přineslo i zvýšený výskyt tzv. vykladačů východních filosofií a nejrůznějších samozvaných guruů, kteří těžili z malých znalostí a nezkušenosti lidí žijících v nenaplněném úžasu ze znovunabyté svobody.

Právě tato chaotická doba, doba bez pevně stanovených a zažitých pravidel. Doba, kdy se každý pokoušel chytit svůj život „za pačesy”, byla výzvou k tomu, postavit se čelem a nebát se odpovědnosti. Počátkem roku 1992 byla založena společnost, která si troufale dala do názvu, že sdružuje čajové zasvěcence - Spolek milců čaje s.r.o. (Nikdo tenkrát netušil, kolik ještě zbývá ujít cesty.) Zároveň však zákazníci dostali příslib, že do jejich konvic bude zajištěn čaj kvalitní a čerstvý.

Nebyl to ale pouze čaj, který byl zavazující. Přihlášení se k odkazu čajekupce Zdenko Nikolau, který si již v roce 1910 uvědomil, že čaj není pouhým zbožím, ale že s sebou ze zemí svého původu přináší i něco víc..., bylo výzvou daleko těžší. Tou výzvou je přinášet do šálků zákazníků Dobra Čajovna střípky či úlomky kultury zemí, kde je čaj považován za nápoj kulturní.

Ale tím nejdůležitějším, co se dle našeho názoru nejvýrazněji promítá do chuti a vůně zlatového nápoje ve vašem šálku, je navázání desítek osobních kontaktů, mnohdy i v těch nejzapomenutelnějších koutech světa. Tyto se staly pevnými základy na kterých jsme mohli založit velice pružnou obchodní spolupráci a naplnit tak slogan

„Čaj z plantáže přímo do vaší konve!”

   

Název čaje

Čínský znak pro čaj je složen ze tří částí:

• horní je ze tří tahů a znamená rostlinu
• střední je ze dvou tahů a znamená muže
• dolní je ze čtyřtahový a znamená strom

V každém případě je pravlastí názvu čaje Čína. Ať už se jedná o název CHA nebo TEE, jde pouze jinou o výslovnost téhož znaku. Mandarinská čínština jej vyslovuje Cha, jihočínským fujianským či kantonský dialektem se tentýž znak čte Te.

Z počátku se v Anglii příliš nevědělo, jak nový nápoj nazývat. Kromě převzatého jihočínského tvaru psaného Tee nebo Tea, se čaji také říkalo tej, což se psalo Tay. V irštině se tento výraz zachoval dodnes.

Mandarínská výslovnost tcha, byla v britské armádě pozměněna na char. V tisku se však také objevila zmínka o Chia.

Dlouho se čaj v Anglii také nazýval Bohea, což byl zkomolený název pro název čínského pohoří Wui, číňany vyslovováno jako vue nebo bue.

Nakonec v jazycích zemí, které měly k čaji přístup z jihu po moři (Anglie, Francie, Německo) zakotvil název původu jihočínského, tedy Tea, Tee. A v jazycích zemí, které obchodovali po tzv. Hedvábné stezce se severem Číny, zůstal Chai nebo Chaj (Rusko, Turecko, Indie, Česko). Zvláštní výjimku v tomto tvoří Polsko, kde se čaji říká Herbata což vzniklo složením latinského herba a thea.

   

Sezónnost

Zejména díky zkušenostem nabytým v průběhu dobrodružných výprav do Číny, jsme se pro zlepšení orientace v nabídce čajů rozhodli zavést ojedinělý způsob jejich značení. Toto naše rozhodnutí vychází ze skutečnosti, že ne všechny čaje jsou si po celý rok rovny!

Čaje tzv. saisonní, mezi které patří např. čínský Long Jing „Tiger Spring”, tchajwanský Tung Ting, japonské Gyokuro či indický Darjeeling, jsou na světových trzích vyvažovány zlatem. Jejich astronomická hodnota, stavěná především na čerstvosti, se však velice rychle vytrácí a původně excelentní čaj se díky svému vyvanutí poměrně rychle zařazuje mezi běžné sorty.

V praxi způsob značení projevuje tak, že u všech čajů námi nabízených je jednoduchým symbolem vyznačena ručená čerstvost.

jaro léto
podzim zima

Symbolika sezónnosti je následující:

• čaj saisonní - jeho čerstvost rychle klesá a není moci, která by stárnutí zastavila.
• čaj celoroční - je dvojího druhu:
  • buď se jedná sice také o čaj sezónní avšak jeho čerstvost je ochraňována rozličnými způsoby (vakuováním, uchovávání v chladnu či vkládáním oxidoodpuzujících prvků)
  • nebo je sklízen a zpracováván v místech svého původu po celý rok a do čajovny je importován několikrát do roka.

   

Historická data

Není úkolem zachytit všechny čajové historické události. Následuje stručný přehled těch nejdůležitějších, které patří k těm z nejzákladnějším v historii čaje.

Světové čajové události

Historický mezník v Čechách - Spolek milců čaje.